áha, takže lepší by bylo ssd disky, které kolem 70­-80 skoro umírají ohřívat rovnou na 90 ­- poraďte to Microsoftu ;)

Kapalina v serveru by měla 50°C, ale potom by se ohřála na 90°C tepelným čerpadlem mimo server a využila pro horkovod do města, teda ještě přes výměník aby se ohřála obyčejná voda do horkovodu a nevodivá kapalina v serveru by zůstala v menším množství ať už olej nebo cokoliv.

Btw, docela dobrým kandidátem by byla kombinace Casablanca plus Vinohradská nemocnice. CCa 200m daleko a i v létě mají obrovskou spotřebu teplé vody.

To je popravdě celkem nesmysl. Ale dejme tomu.
Pokud bychom tedy chtěli to teplo nějak využít, určitě ne následným ohřátím kapaliny na vyšší teplotu, protože tím by docházelo ke ztrátě chladícího média pro samotný server. Získané teplo by se muselo předat na jiné médium, třeba vodu, ale ohřívat vodu jinou kapalinou o teplotě 50°C je značně neefektivní, tedy to opět ztrácí smysl. Takže jak. Jedině tam dát žebra a ventilátory, které by vzduchem rozváděly teplo do vedlejší místnosti a tím ji vytápěl server přímo.
Ale někam posílat kapalinu, která má bod varu okolo 50°C, je krapet nesmysl ohřívat ji na 90°C, protože by se již nacházela ve skupenství plynném. A čerpat energii získanou v podobě tepla, tu akumulovat a přenést na jiné médium je také dost ztrátové, takže jediná varianta je okamžitě spotřebovat. Protože logisticky je to skoro nemožné. Nehledě na fakt, že by server musel být nedaleko od oné teplárny, nebo čehokoliv podobného. No a co pak? Možná to ohřeje jeden byt, nebo dům, ale energie vložená, by byla podstatně horší ztrátou, než získaná. Tady se už skoro bavíme o perpetuum mobile.

Na 90 samozrejme ohrat obycejnou vycistenou vodu jaka v horkovodech do mest proudi z blizkych elektraren nebo teplaren. ta lehce varna kapalina by predala teplo pres protiproudy vymenik, tam jsou minimalni ztraty, teda nejsou to ani ztraty, jen teplo co se nepreda.
pak ten ohrev na 90 pomoci tepelneho čerpadla by byl jen z duvodu vytapeni mesta, protoze tam 50 nestaci. no a skleniky jako dalsi vyuziti tepla je potreba pro vyuziti tepla ochlazeneho horkovodu z mesta, aby se voda ochladila. horkovody do mest byvaji az desitky km, ale samozrejme lepsi mit vse pohromade blizko. tady datove centrum teplarnu nahrazuje nebo s ni muze spolupracovat, protoze teplarna nebo elektrarna je asi spolehlivější. 50 °C se v horkovodu vyuzit neda. samozrejme kdyz server vzduchem vytopi sousedni dum je to nejjednodussi, ale datova centra vyrabi megawatty tepla a to odpovida spotrebe vytapeni mesta, ne baraku. spotreba pro tepelne cerpadlo je problem, jen uvazuju jak to vyresit nebo cim kompresor pohanet jinak nez el. proudem a napr v lete nemusi byt 90, tak snad by se to dalo nejak domyslet aspon nejake využití tech megawatt tepla. spotreby datovych center rostou moc brutalne a kdyz si priplati proud z obnovitelnych zdroju tak zas nezbyde pro ostatni a stejne se budou palit ­"megatuny­" uhlí a plynu a drivi jehoz mnozstvi klesa napr i tam kde neklesa plocha lesů, protoze klesa stari stromů.
minimalne v tech sklenikach by to vyuzit slo, tem staci nizsi teploty.

Podstatná výhoda horkovodu z datacentra oproti elektrárně. Elektrárnu obvykle stavíte mimo město. Někde dál, kde nevadí. Proto má horkovod běžně pár ­(desítek­) kilometrů. Elektřinu potřebuje každý, ale nikdo nechce mít elektrárnu hned za barákem. Oproti tomu serverovny bývají buď přímo ve městě, nebo nejbližším okolí. Proč tahat patřičně kvalitní net a elektřinu někam do divočiny, když to není nutné. Takže by zmíněný teplovod byl mnohem kratší. Btw, skleník má z hlediska chlazení jednu nevýhodu, potřebuje teplo jen půl roku z roku. Ovšem domácnosti potřebují teplou užitkovou vodu furt. Nebo třeba průmyslové podniky. Hafo průmyslových postupů potřebuje teplou vodu a v serverovně by se ohřály tuny a tuny, na 50c doslova zadarmo. ­(no dobře, ze elektřinu spálenou nějakým oběhovýám čerpadlem­)

Na ohrati na 90C nepotrebujete prihrivani, ale kompresor. Klidne turbo. Udelate tak v podstate lednici ­- jen ta cast kde se odparuje medium je plna serveru ponorenych do media. A ta cast, kde se to ohreje diky tlaku na vyssi teplotu ­(stejne jako v lednici­) muze predat teplo vode. Vykonem turbokompresoru se da regulovat tlak a tedy i teplota na kterou se to vyzene. Protiproudy vymenik pak efektivne preda teplo vode.

Nezkousel jsem spocitat vykon toho kompresoru, ale obycejne lednice a lepsi klimatizace dosahuji ucinnosti asi 4­-5, cili na prepumpovani tepla ­(ci chladu­) spotrebuje cca 1­/5 prenesene energie. Tady by to mohlo byt podobne. Odpadni teplo ­- datacentrum ma peak spotrebu 15kW na rack s vzduchovym chlazenim ­- zkuste si to prepocitat, stredni datacentrum muze mit spotrebu i megawatt ­- je zadarmo, cili jde o obehova cerpadla a kompresor. Podle me se nabizi slusna synergie.

Jeste k tomu, jak odnasi specialni tekutina teplo. Je to skupenskym teplem, stejne jako voda ma mezi ledem a tekutou fazi velke skupenske teplo, tak i mezi tekutou a plynnou fazi. Pozor, teplota odparovani je zavisla na tlaku!!!

Ty bubliny, v kterych odchazi odparene molekuly chladiciho media nejsou izolant proti chlazeni, naopak, umoznuji aby z povrchu tekuteho media ­"vyskakovaly­" ty nejrychlejsi molekuly chladiciho media, cimz odnasi statisticky vice tepla, nez ty ostatni, pomale molekuly. To je princip ochlazovani odparovanim. Kdyby tomu tak nebylo, tak bychom se nemohli potit ­- je to zpusob, jak ztratit vodu, ale ochladit se.

FYI zkouseli jsme jen tak pro srandu ochladit Raspberry Pi 4 tekutym dusikem a natocit o tom video. Tady odsad
https:­/­/www.coolipi.com­/Liquid_Nitrogen.html
se tam da proklikat na youtube. Zajimave to je videt od casu 3:55 ­- takhle se vyparuje ­(vre­) tekuty dusik pri beznem tlaku. Podobne bude vrit i jina kapalina pri svem bodu varu ­(pri danem tlaku­).

Pri nizsim tlaku se snizi teplota chlazeneho objektu, molekuly to maji lehci odtrhnout se a odnest s sebou vice energie.

Chcem ted udelat v cervenci zase overclocking party a vyhnat Raspberrycko nad 3GHz, vymacknout z toho co se da. V arzenalu je moznost pretaktovat zmenou referencnich hodin BCM cipsetu ­(vyzkouseno 78MHz misto 54MHz­), snizenim tlaku pro tekuty dusik ­(cimz se muzem dostat i pod ­-188C­), zvysenim napeti pro cipset ­(takovym malym hijackingem menice napeti­).

jenže pokud chladíš vzduchem který má v místnosti 25° a vháníš ho do serveru který má 80° tak není efektivita chlazení tak velká,
naopak když do serveru natlačíš kapalinu vychlazenou na řekněme 5° a server bude mít stejnou spotřebu a tedy generovat stejné teplo tak, kapalina na výstupu bude o několik řádu nižší, třeba jen 60°
kapalina bude mít vždy lepší vlastnosti chlazení,
podívej se na ty odkazy na WEDOS,
...ti mají v plánu vytápět městský bazén

tak vytápění bazénu, to už je kvalita. To vyhazování tepla se mě fakt nelíbí a další využití tepla s nízkou teplotou je pro nově vznikající skleníky pro celoroční pěstování zeleniny, kterých bude čím dál víc a trochu se omezí dálkový dovoz z teplejších krajin. Teplárna i datové centrum by měli spolupracovat se skleníkama, oba mají problém s využitím zbytkového tepla s nízkou teplotou.

dosiahnutie bodu varu má výhodu vo veľkej spotrebe tepla na skupenskú zmenu kde spotrebuje rádovo viac ako pri ohreve mimo zmeny skupenstva, napr. merné skupenské teplo varu vody 2 257 000 J­/kg čo je spotreba na ohriatie o cca 500°.

jo jo přeměna skupenství se uskuteční až po větší absorpci tepla, ale v tom nevidím výhodu, prakticky každá kapalina narozdíl od vzduchu odvádí teplo naprosto suprově a není potřeba chladič jak u vzduchu, stačí úplně miniaturní. kapalina i bez problému stoupá vzhůru po ohřátí. nevidím výhodu varu když to pak zas jen kondenzuje na chladiči a není to jak v elektrárně pára pro turbínu. tady pára odejde kousek dál na chladič a kapalina jde zas do serveru, snad žádná výhoda proti kapalině bez varu. jedině vzduch nebo jiný plyn blbě odvádí teplo a je potřeba monstra chladiče na procesorech.

Skupenske teplo odnese mnohem vice energie, nez kdyby to jen cirkulovalo. Bubliny odpareneho plynu samystoupaji vzhuru a odnaseji teplo.

Dovolim si upozornit na fenomen poceni, kdy odparovanim kapaliny z povrchu se odnasi vice tepla, nez zustava na povrchu. Proste rychlejsi molekuly kapaliny vystreli do plynu a odnesou s sebou statisticky vice energie, nez ty pomalejsi, ktere zustanou.

Obrazek k tomu jsem nasel zde
https:­/­/www.slideshare.net­/masato25­/evaporation­-10137247
na strane 10 prezentace

A wikipedie ma k chlazeni take peknou stranku
https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Evaporative_cooler#Evaporative_cooling

Já myslím, že při odpařování je důležité ­(v tomto případě­), že to potom kondenzuje a teče zpět ochlazené. Jinými slovy při teplotě varu 50 stupňů se ti prostě nemůže stát, že bude mít 65 stupňů. Proto ten bod varu. Ano kapalina odvádí teplo i pod bodem varu. Ale takhle zajistíš předvídatelnost systému.

To je pravda, že teplota kapaliny nepřekročí 50°C, ale nevidím problém to chladit jakoukoliv kapalinou na stejnou teplotu. Ono to může být lepší, když nevíme co je to za svinčík, ale nemusí. Obecně novinky s jinou funkcí se často používají i když nejsou celkově lepší.

Jakakoliv kapalina potrebuje obihat v trubickach a vymenicich. Ponoreni do izolujici kapaliny od 3M chladi po celem povrchu desek. Datacentrum muze byt treba 5x mensi, nez vzduchem chlazene. U superpocitacu by to mohlo hrat roli ­- kratsi vzdalenosti mezi racky, mensi latence.

Chlazenim obehem media v hadickach se da taky pekne chladit, jenom je trochu problem s prerozdelovanim mezi paralelni cesty ­- maji ruzny odpor a pak tece nekam vice a nekam mene media. Reseni ­- mit vzdycky jeden okruh seriove zapojeny, ale stejne pak vznika problem s prerozdelovanim tekuteho media do celych techto okruhu.

Já bych se spíš obával, co obsluha. Pára teplá 50 nebo 60c není problém, ale tohle ASI nebude zrovna zdravé. ­(V nejlepším případě počítám že jde o nedýchatelný plyn­) Případná údržba ve skafandru s vlastním kyslíkem nebude zrovna pohoda.

Btw, mě je také docela dost líto toho tepla. Na jedné straněje skoukromníkům vyhrožováno pokutou, pokud si dovolí topit prostým ­(starým a necertifikovaným­) kotlem ústředního topení, na druhé straně serverovna ­"vyhazuje­" megawatty tepelné energie bez užitku. ­'­(Btw, mám dojem, že v tomto případě s vřící chemikálií by se servisman pro změnu otrávil, nebo ­"JEN­" udusil.

Ta bublina naopak na svem rozhrani chladi. Protoze se tam oddeluji rychlejsi molekuly kapaliny, vystreluji do bubliny ­(plyn­) a odnesou statisticky vice tepla, nez ty co zustaly v kapaline. Viz efekt poceni. Ztracime vodu ­(ty rychlejsi molekuly­), abychom se ochladili ­(zustanou nam ty chladnejsi­).

Tak určitě, jen tomu chybí trošku krve. Nebo nahotinek.

Mělo to přijít pod
"mozna je neponoril do vrouci kapaliny ale po zapnuti serveru to jiz vrouci kapalina je, takze mozna jen trosku nepresnost s casovanim­"
sem to nějak blbě napsal

mozna je neponoril do vrouci kapaliny ale po zapnuti serveru to jiz vrouci kapalina je, takze mozna jen trosku nepresnost s casovanim

Asi tak, ušetřila se tím i písmenka v nadpisu.